RoofixWiki: Kdy (ne)musí být záchytný systém na střeše?

... A tak se pro sichr zakotvěte u našich slov o tom, kdy musí a kdy nemusí být záchytný systém na střeše, jak vyřešit prekérku s různými sklony střech a proč by měli být projektanti pořád ve střehu. Pohledem norem a zákonů, ale i očima našima, zkušenostmi prověřenýma.

Kdy NEMUSÍ být zajištěná ochrana proti pádu?

To vezmeme hopem – a klidně i ze střechy. Tedy jen té, která je ve výšce maximálně 1,5 m nad zemí. Pak totiž můžete záchytný systém klidně vypustit z hlavy i projektové dokumentace. Nicméně ve většině případů se mu při práci na střeše prostě nevyhnete. Ale! Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. přece jen dvě výjimky uvádí. Říká, že ochranu proti pádu není nutné provádět: 

1. podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m,
2. na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10°, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu – ale pozor, tohle pravidlo neplatí pro kluzkou plochu, pozn. Roofixu.

Jenže – co to je zábrana? Vyhláška, která to definovala, už dnes neplatí. A tak tady musíme přece jen trochu dát na selský rozum.

„Obecně zastávám názor, že zábrana může být mechanická, optická, znázorněná barevně atd. Za jednu z možností považuji i situaci, kdy linie vhodně umístěného kotvicího zařízení (například ve vzdálenosti cca 2000 mm od volné hrany), může tuto zábranu tvořit. Pro střechy však pro tento případ platí omezení dané výškou sněhové pokrývky, která nesmí zakrývat linii kotvicího zařízení.“
Ing. Mojmír Klas, CSc., znalec v oboru bezpečnosti práce (zdroj citace)

Moc vám to nepomohlo? Tušili jsme to…

Zdroj obrázku

Ale přece nebudete házet kotvicí bod do žita. Záchytné systémy nejsou žádná raketová věda – a už vůbec ne, když si k tomu přizvete profíky (třeba z Roofixu :)). No, pojďme dál.

Kdy MUSÍ být zajištěná ochrana proti pádu na střeše?

V podstatě vždy, kdy hrozí pád. A v tomto případě nedoporučujeme řídit se selským rozumem. Ochranu proti pádu (a potřebu záchytného systému) totiž upravují zákony, normy a vyhlášky. Pokud si chcete počíst, změť paragrafů o záchytných systémech jsme rozpletli v prvním díle RoofixWiki.

A pokud si nechcete počíst (škoda, ale co už), skočte si tam alespoň pro Argu(doku)ment pro zákazníka. Stáhnete si ho gratis, doplníte parametry a máte do pár minut v ruce právně správně nachystané důvody, proč záchytňák na střechu fakticky patří.

Každopádně zákon říká, že zaměstnavatel musí zajistit opatření proti pádu z výšky, pokud hrozí:

• pád ze střešních plášťů na volných okrajích,
• sklouznutí ze střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,
• propadnutí střešní konstrukcí.

„To samozřejmě neplatí pouze po obvodu samotné střechy. Při navrhování záchytného systému musíte myslet také na světlíky, střešní okna, střešní výlezy, vyústění šachet a jiné technologické otvory a zajistit kolem nich ochranu proti pádu úplně stejně jako na hranici střechy.“
Ondřej Vrbický, vedoucí rozpočtářů, Roofix

Připomínáme, že riziková zóna, ve které se nesmíte pohybovat bez jištění, je 1,5 metru od hrany možného pádu.

Ukázka rozmístění záchytného systému kolem světlíku (a tedy možné hranici pádu).

! No to mě podrž, kotvicí bode. Věděli jste, že všechny nové a rekonstruované střechy musí být zajištěné proti pádu osob? Upravuje to norma ČSN 73 1901.

Norma ČSN 73 1901: Bible projektantů a výrobců záchytných systémů

A když už jsme u toho, norma ČSN 73 1901 toho říká mnohem víc o povinnosti záchytných systémů na střechách. Třeba, že:

„Střecha musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem pro jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby i oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.“

No jo. Ale co znamená „přiměřeně plánovanému provozu“? Přeložme si to tak, že pokud vzniká riziko pádu, je nutný záchytný systém nebo ochranné zábradlí. Nicméně vyhodnocení rizik a návrh řešení je na projektantovi.

Projektanti, zbystřete. Jaká tíha zodpovědnosti na vás leží?

Jedno malé milé připomenutí (ale vůbec nechceme stresovat):

„Za správné rozmístění záchytného systému (a zanesení do projektové dokumentace) odpovídá projektant. Takže pokud člověk v důsledku špatného rozmístění spadne ze střechy, zraní se nebo zemře, zodpovědnost nese projektant.“
Ondřej Vrbický, vedoucí rozpočtářů, Roofix

Uf, to je tíha, co? V každém případě právě proto musí projektant vždycky, vždycky, vždycky:

1. Posoudit frekvenci, rozsah a účel užívání střechy, třeba kvůli:
   1. revizní činnosti a kontrole střešního pláště,
   2. údržbě fasády, okapů, fotovoltaiky a podobně,
   3. revizi a obsluze zařízení na střeše (vzduchotechniky, klimatizace atd.),
   4. péči o světlíky,
   5. údržbě zeleně na střeše,
   6. údržbě střechy (např. v zimě od ledu a sněhu nebo na podzim od listí).
      
      Protože takhle fakt ne…

Zdroj gifu

2. Definovat rizika a určit pádové zóny:
   1. pád z hrany střechy,
   2. propadnutí střechou,
   3. propadnutí otvory ve střeše,
   4. nebezpečné uklouznutí,
   5. sklon střechy a všechny její volné okraje,
   6. výška nad jinými konstrukcemi,
   7. (ne)zabezpečení světlíků,
3. Myslet za roh a aktualizovat (nepřibyl v dokumentaci náhodou solární panel? Máte určitě ty nejaktuálnější podklady? A víte, že na střeše spolu vše souvisí? :))

PoSTUPNĚ: Při jakém sklonu střechy je nutná ochrana proti pádu?

Takhle – nutná je (jak už víte) v podstatě skoro vždy, protože i při pádu z kluzké placaté střechy z vás může být placka. Malé odchylky ale najdeme:

Střechy bez rizika uklouznutí se sklonem do 10 stupňů – jak jsme psali v první části článku, ochranu proti pádu není nutné provádět na takovéto souvislé ploše, pokud zajistíte vhodnou ochranu (třeba tou dnes už zákonem nedefinovanou zábranou) ve vzdálenosti alespoň 1,5 m od okraje, kde hrozí nebezpečí pádu.

Střechy s rizikem uklouznutí se sklonem do 10 stupňů – v tomto případě byste měli myslet na možná rizika nejen 1,5 metru od volného okraje, ale i mimo tuto plochu, a přizpůsobit tomu zvolenou ochranu proti pádu.

Střechy se sklonem nad 25 stupňů – u takto nakloněných střech byste měli počítat s možností uklouznutí v každém případě a zajistit ochranu proti uklouznutí a pádu po celé ploše (bez ohledu na povrch střechy).

Střechy se sklonem nad 45 stupňů – zde byste pak měli zajistit ochranu proti pádu i uklouznutí ve všech směrech možného pádu a po celé ploše (pokud není pracovník chráněný zábradlím).

Pro-tip na závěr: Kdy je nutný záchytný a kdy zádržný systém?

Záchytný systém patří na střechu minimálně 6,5 metru vysokou (pozor na terasy, balkony a podobné zóny pod střechou). Pokud je výška budovy pod 6,5 m, musíte sáhnout po zádržném systému. 

Záchytný systém totiž počítá s rezervou, průvěsem lana, délkou pádu, délkou člověka a tak dále. Zádržný systém vás ale nepustí ani k hranici pádu (délka spojovacího lana končí minimálně 0,75 m od hrany).

Tápete i po přečtení článku (ale my jsme se fakticky snažili!), kdy je nutný záchytný systém na střeše? Kontaktujte profíky z Roofixu, rádi vám poradí, kdy na beton musíte sáhnout po kotvicích bodech a kdy se do toho naopak nemusíte vůbec montovat.
 

Co je RoofixWiki

Lidská příručka pro projektanty, střechaře, milovníky záchytných systémů a další – od zkušených profíků na záchytné systémy z Roofix.