RoofixWiki: Jaké normy a zákony upravují záchytný systém a bezpečnost práce na střeše?

My to známe jako své pracovní boty. Abyste se z paragrafů nekroutili jako paragraf, zakotvili jsme u norem, vyhlášek a zákonů za vás a sepsali hutnou argumentační právnickou příručku.

Ovšem, pokud se vám nechce číst (chápeme, chápeme), skočte na konec článku a zachyťte se o Argu(doku)ment pro zákazníka – stáhnete, doplníte své parametry a máte na tuty právně správně nachystaný dokument pro zákazníka (např. investora) s důvody, proč záchytný systém na střechu vskutku patří.

Kdy je nutný záchytný systém na střeše?

Jedno malé shrnutí, než rozpleteme paragrafy. Řiďte se:

1. selským rozumem
   Záchytný systém je potřeba tam, kde hrozí pád z výšky. A to nechceme, že.
2. zkušenostmi profíků
   „Při plánování a navrhování záchytných systémů si musí každý uvědomit svoji roli a zodpovědnost. Investor by neměl záchytný systém objednávat podle ceny, ale podle funkčnosti, projektant by měl předložit perfektní a do detailů promyšlenou dokumentaci.“
   Ondřej Vrbický, vedoucí rozpočtářů, Roofix  
3. zákony, normami a vyhláškami
   Tak třeba: Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. říká, že zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti:

• pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,
• sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,
• propadnutí střešní konstrukcí.

A to nejen po obvodu, ale i okolo světlíků a jiných střešních otvorů. Jak? Osobními ochrannými pracovními prostředky a kvalitním záchytným systémem. Třeba. :)

Jak vypadá záchytný systém? Skládá se z nerezového sloupku s plotnou, (nerezového) lana a OOPP proti pádu osob

Bezpečnost při práci na střeše v zákonech, nařízeních a vyhláškách

Je jich tolik, kolik by mělo být kotvicích bodů na střeše prošpikované světlíky. Hodně. Vytáhli jsme proto jen zákony a vyhlášky, které jsou podle nás nejdůležitější a jasně říkají, proč a jak chránit zaměstnance při práci na střeše.

Přehledně: Seznam zákonů, vyhlášek a nařízení, které upravují bezpečnost práce:

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
• Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

Nechce se vám hrabat v paragrafech, odstavcích, hlavách a přílohách, hm? Nebojte, udělali jsme to za vás a vyzobali několik důležitých zmínek, které se týkají záchytných systémů a bezpečnosti práce na střeše. Takže zákony, nařízení a vyhlášky znovu a podrobněji:

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Taková malá bible střechařů, ale i projektantů. Za zmínku proto stojí zejména § 159 (Projektová činnost ve výstavbě), který říká:

„Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace (…) Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.“

A ano, týká se to i fáze navrhování záchytných systémů. Za bezpečnost a správnost totiž odpovídá projektant, který se musí řídit (stejně jako zhotovitel stavby) všemi níže zmíněnými zákony a normami. Pokud projektant není zrovna kovaný v záchytných systémech, může si přizvat odborníka (třeba Roofix). Ovšem – za výsledek stále zodpovídá projektant.

Naši rozpočtáři jsou odborníci na slovo vzatí (a nadto je to hrozně baví)

​​​​​​

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

A co povinnosti zaměstnavatele a práva zaměstnance? Mohl bych je vidět? Jasně:

• § 101: „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.“
• § 106: „Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.“

Takže – projektant odpovídá za správnost dokumentace, zaměstnavatel zase za zajištění bezpečnosti zaměstnanců. To bychom měli. A dál?

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Navazuje na zákoník práce, ale je o pár metrů jisticího lana konkrétnější a jde k jádru montážního pudla. Takže podle tohoto nařízení:

• § 3: „Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistí jejich provádění
  • (…) na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.“

„1,5 metru od hranice střechy je takzvaná riziková zóna. V této zóně musí být člověk zajištěný. A (na to se občas zapomíná) platí to třeba i kolem samotných světlíků. Tedy – 1,5 metru kolem světlíku je riziková zóna a musí tam být nainstalovaný záchytný systém.“
Ondřej Vrbický, vedoucí rozpočtářů, Roofix

Nařízení mimo jiné říká, že ochranu proti pádu zajistí zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany (zábradlí, technické konstrukce, záchytná lešení, sítě atd.). Pokud povaha práce vylučuje použití kolektivních prostředků, přistupuje se k prostředkům osobní ochrany (tedy ochranné pracovní prostředky proti pádu).

Zajímavá je ale i příloha tohoto nařízení, zvlášť její druhá část: Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky. Doplňuje totiž povinnosti a práva zaměstnavatele a zaměstnance, co se práce ve výškách týče:

• „Zaměstnavatel zajistí, aby zvolené osobní ochranné pracovní prostředky odpovídaly povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a povětrnostní situaci, umožňovaly bezpečný pohyb a aby byly pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s požadavky průvodní dokumentace; přitom smí být použity pouze osobní ochranné pracovní prostředky, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.“
• „Zaměstnanec se musí před použitím osobních ochranných pracovních prostředků přesvědčit o jejich kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu.“

Záchytný systém není vše, potřebné jsou i OOPP (osobní ochranné pracovní prostředky) proti pádu osob (viz foto)

Vyhláška č. 499, 2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

A ještě dva stručné drobky z vyhlášek, které se týkají stavby jako takové. Tahle říká, že pro vydání rozhodnutí o umístění stavby musíte předložit souhrnnou technickou zprávu, která musí mimo jiné (a že toho není málo) obsahovat způsob zajištění při užívání stavby. Jak by měla výkresová část vypadat, není z vyhlášky úplně jasné. Nicméně:

„Podrobnost výkresové části by měla vycházet kromě zásad stanovených v této vyhlášce i z dohody mezi objednavatelem projektové dokumentace a projektantem. Projektant je pro zadavatele projektové dokumentace odborným garantem, že stavbu bude možné také bezpečně užívat, a že bude naplněn základní požadavek na stavby – bezpečnost a přístupnost při užívání. Od zhotovitele se očekává, že nemožnost bezpečnosti a přístupnosti při užívání stavby rozpozná a na tuto vadu upozorní.“
Ing. Mojmír Klas, CSc., znalec v oboru bezpečnosti práce (zdroj citace)

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

Zde stojí za zmínku hlavně § 25, který se věnuje technickým požadavkům na střechy a který říká, že: „Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu.“

Takže třeba záchytný systém. Víme. Jak ale nešlápnout vedle při navrhování záchytných systémů? Tak tak – normy.

Záchytné systémy v normách

Jak má záchytný systém vypadat? Z jakého má být materiálu, jaký typ použít pro tu či onu střechu nebo žebřík a čím se řídit při navrhování záchytných systémů? Všechny odpovědi najdete v normách:

• ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení
• ČSN EN 795:2013 Prostředky ochrany osob proti pádu – Kotvicí zařízení
• ČSN EN 517 Prefabrikované příslušenství pro střešní krytiny - Bezpečnostní střešní háky
• ČSN EN 341:2012 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Slaňovací zařízení pro záchranu
• ČSN EN 353-1:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Pohyblivé zachycovače pádu - pevné vedení
• ČSN EN 353-2:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Pohyblivé zachycovače pádu - poddajné vedení
• ČSN EN 354:2011 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Spojovací prostředky
• ČSN EN 355:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Tlumiče pádu
• ČSN EN 358:2001 OOPP - Pásy pro pracovní polohování, ...
• ČSN EN 360:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Zatahovací zachycovače pádu
• ČSN EN 361:2003 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Zachycovací postroje
• ČSN EN 362:2005 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Spojky
• ČSN EN 363:2008 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Systémy zachycení pád
• ČSN EN 365:2005 OOPP Všeobecné požadavky na návody k používání a značení
• ČSN EN 397:2012 Průmyslové ochranné přilby

Tedy:

Navrhování záchytných systémů se řídí normami ČSN 73 1901.

• Určují povinnosti projektanta a realizátora střechy v oblasti bezpečnosti práce při údržbě střechy a obsahují zásady pro navrhování střech. Zároveň doporučují orientační cykly údržby a obnovy konstrukcí střechy.
• ČSN 73 1901 dále odkazuje na nařízení vlády č. 362/2005 Sb., které stanovuje ochranu proti pádu z výšky. Ale o tom už něco víme (viz výše).

Roofix certifikuje záchytný systém podle norem ČSN P CEN/TS 16415:2013 (certifikační norma pro více osob), ČSN EN 795:2013 (certifikační norma pro 1 osobu), ČSN 74 328, ČSN 75 0748, ČSN 74 328 ZMĚNA Z1 (certifikační norma pro vertikální záchytný systém).

• Normy mimo jiné specifikují požadavky a návody k používání a značení kotvicích zařízení, nařizují jejich materiály, typy, ergonomii a další náležitosti.

TIP: Chcete se ještě více ponořit do projektování systémů zachycení a zadržení pádu? Stáhněte si manuál pro projektanty.

KE STAŽENÍ: Argu(doku)ment pro zákazníka

Co je RoofixWiki

Lidská příručka pro projektanty, střechaře, milovníky záchytných systémů a další – od zkušených profíků na záchytné systémy z Roofix.